Pane Jalůvka, děkuji za naši dceru Petru, kterou jste naučil hře na kytaru. Díky její plaché povaze nevydržela v žádném zájmovém koužku. U Vás její sebevědomí vzrostlo a sama si dokázala že umí něco víc než její vrstevníci, před kterýa se cítila méně cenná. V dnešní době je těžké najít si místo v tak složitém světě. Nemusela se stresovat, že bude známkovaná ani mít trému z vystupování před veřejností. S úctou Krčálová Eva
